Výběr nejzajímavějších soutěžně-právních novinek v Česku, na Slovensku i na EU úrovni, které se udály ve 2. čtvrtletí roku 2022. Příjemné prázdninové čtení!

Dozvíte se mimo jiné, že:

• 1. června 2022 vstoupilo v platnost nové nařízení Evropské komise o blokových výjimkách pro vertikální dohody (zejm. distribuční, franšízové a agenturní dohody). Doprovodné pokyny objasňují mimo jiné otázky týkající se duální distribuce, e-commerce a online zprostředkování. Na úpravu stávajících smluv mají společnosti čas do 31. května 2023;
• Tribunál EU potvrdil novou praxi kontroly spojování soutěžitelů i u transakcí, které nesplňují formální notifikační kritéria. To bude novou výzvou pro M&A zejména v inovativních odvětvích;
• Úřad pro ochranu hospodářské soutěže (ÚOHS) pokračuje v sérii soudních vítězství. Uděluje další pokutu za gun-jumping a pro případy rychlé nápravy protisoutěžního chování ze strany soutěžitelů naznačuje trend řešení případů mimo formální řízení;
• Slovenský antimonopolní úřad (PMÚ) zveřejnil zprávu o své činnosti za posledních deset let, posoudil několik složitějších případů fúzí a uložil pokuty za to, že společnosti v rámci vyšetřování neposkytly pravdivé informace.

Návod k použití: Tento newsletter obsahuje také odkazy na články nebo klientské briefy, ve kterých se advokáti Dentons vybraným tématům věnují podrobněji. Uvedeny jsou rovněž odkazy na primární zdroje nebo tiskové zprávy.

Evropská unie

(R)evoluce v oblasti distribučního práva – nové nařízení o blokových výjimkách pro vertikální dohody

Po více než deseti letech Evropská komise přijala nové nařízení o blokových výjimkách pro vertikální dohody (VBER) a doprovodné pokyny. To přitom významným způsobem ovlivňuje způsob, jak dodavatelé nastavují své distribuční, franšízové nebo agenturní vztahy.

Cílem nového nařízení je aktualizovat právní předpisy EU týkající se vertikálních dohod tak, aby odrážely vývoj v oblasti elektronického obchodu a zkušenosti s distribučními systémy z posledního desetiletí. Nařízení tak např. rozšiřuje úpravu duální distribuce, což je situace, kdy dodavatel konkuruje svým distributorům (zvláště důležitá je pak pro tyto případy úprava výměny informací), možnosti duální tvorby cen (online vs. offline), používání paritních doložek online zprostředkovateli a mnoho dalšího.

Nové nařízení je účinné od 1. června 2022, přičemž na úpravu stávajících distribučních smluv poskytla Komise společnostem lhůtu do 31. května 2023.

Dentons spustila nový online nástroj „Antitrust Verticals Tool“, který lze použít k porovnání starých a nových pravidel a omezení pro různé distribuční systémy a franšízové a agenturní smlouvy. Úvodní video je k dispozici zde.

Text nového nařízení je k dispozici zde a doprovodné pokyny zde.

Hrozící pokuta za česko-rakouský železniční kartel

Evropská komise podezírá České dráhy (ČD) a ÖBB, české a rakouské národní železniční dopravce, z kolektivního bojkotu trhu s ojetými osobními železničními vozy.

Ve svém prohlášení zaslaném oběma společnostem dne 10. června 2022 Komise přijala předběžné stanovisko, že v letech 2012 až 2016 uzavíraly ČD a ÖBB tajné dohody s cílem zabránit konkurenční společnosti RegioJet v přístupu k ojetým vozům ÖBB pro dálkovou osobní dopravu. Komise se domnívá, že tímto mohlo dojít k posilování postavení ČD na trhu a bránit expanzi RegioJetu (aby mohl RegioJet konkurovat stávajícím provozovatelům, je do značné míry závislý na ojetých vozech).

Obzvláště znepokojena se Komise zdá být proto, že efektivita železniční dopravy patří k environmentálním pilířům politiky EU v oblasti tzv. Green Dealu.

Tisková zpráva Komise je k dispozici zde.

Nařízení o digitálních trzích přijato, praktické otázky však zůstávají

Ačkoli bylo nařízení o digitálních trzích (DMA) formálně přijato 18. července 2022, teprve budoucí praxe objasní některé praktické otázky týkající se jeho uplatňování a dopadu. Soudy EU nicméně možná neúmyslně objasnily otázku dvojího postihu v rámci DMA a tradičního soutěžního práva.

V rámci posledního CLQ (zde) jsme Vás informovali, že špičky evropského zákonodárství v obecné rovině dosáhl shody ohledně návrhu DMA. Nařízení bylo v průběhu července přijato Evropským parlamentem a Radou, čímž sklouzlo do přijetí pod českým předsednictvím Rady EU.

Podstatou DMA je regulace tzv. strážců (gatekeeperů), což jsou typicky velké technologické platformy, u nichž bylo zjištěno (nebo existovalo podezření), že narušují hospodářskou soutěž. Důvodem pro přijetí DMA je dle zákonodárce především to, že stávající soutěžně-právní pravidla k zamezení narušení hospodářské soutěže těmito giganty nestačí.

Návrh DMA však nadále zůstává kontroverzní a ve vzduchu visí mnoho otevřených otázek ohledně jeho praktického uplatňování. Kromě toho vychází najevo, že odhady nákladů na veřejnoprávní vymáhání i nákladů na zajištění compliance ze strany technologických společností překračují veškerá původní očekávání. Podle posledních zpráv Komise požádala o trojnásobné navýšení původně požadovaného rozpočtu a údajně bude usilovat o přijetí nejméně 150 dalších zaměstnanců, aby byla schopna DMA uvést v život. Komise také zvažuje poptávání některých služeb od externích specialistů.

Pro Dentons TMT Bites jsme napsali článek, ve kterém poukazujeme na to, že díky nedávné judikatuře Soudního dvora by přinejmenším mohlo být možné předejít dvojímu postihu podle DMA a práva hospodářské soutěže za totožné jednání, které může naplnit znaky podle obou právních úprav. Celý článek najdete k dispozici zde.

Nejnovější znění návrhu DMA je k dispozici zde.

Tribunál EU zrušil pokutu pro Qualcomm ve výši 1 miliardy eur

Tribunál EU zasadil Evropské komisi další velkou ránu, když zrušil její rozhodnutí z roku 2018, kterým Komise uložila společnosti Qualcomm pokutu za zneužití dominantního postavení na celosvětovém trhu s čipy.

V roce 2018 uložila Komise Qualcommu pokutu ve výši téměř 1 miliardy eur za poskytnutí pobídkových plateb společnosti Apple. Komise zjistila, že tyto platby motivovaly Apple k tomu, aby své požadavky na čipové sady pro iPhony a iPady získával výhradně od Qualcommu.

Tribunál zjistil v postupu Komise řadu procesních i věcných nedostatků. Komise například nezaznamenávala některá setkání a rozhovory, které během šetření vedla (ať už se zástupci společností nebo s jednotlivci), čímž Qualcomm připravila o účinné právo na obhajobu. Pokud jde o substanci, Tribunál konstatoval, že Apple ve skutečnosti neměl žádnou skutečnou alternativu k čipovým sadám Qualcommu, což vrhalo celý argument s vyloučením hospodářské soutěže v důsledku pobídkových plateb do pochybného světla. Především ale Tribunál konstatoval, že Komise nezohlednila všechny relevantní okolnosti pro posouzení možných protisoutěžních účinků jednání Qualcommu.

Ačkoli rozhodnutí Tribunálu samo o sobě není nikterak revoluční, potvrzuje, že soudy EU rozhodnutí Komise podrobují přísnější kontrole. To už se ostatně ukázalo v rozhodnutí Soudního dvora ve věci Intel (zrušení pokuty ve výši 1 miliardy eur za slevy za exkluzivitu Intelu ze strany Tribunálu – viz náš minulý CLQ zde).

Rozsudek Tribunálu ze dne 15. června 2022 ve věci T-235/18 - Qualcomm v. Komise naleznete zde.

Tribunál EU potvrdil postoupení podprahového spojení Evropské komisi (případ Illumina/Grail)

Rozsudkem ze dne 13. července 2022 Tribunál zamítl odvolání společnosti Illumina proti rozhodnutí Komise, která přijala vůbec první postoupení případu podle článku 22 nařízení o kontrole spojování podniků. Předmětná akvizice nenaplňovala žádné unijní ani vnitrostátní prahové hodnoty pro zahájení povinného povolení spojení.

Americká společnost Illumina, která se zabývá genomickým sekvenováním, navrhla v září 2020 převzít další americkou biotechnologickou společnost Grail. Transakce nebyla v žádné zemi EU oznámena k předchozí kontrole spojení, protože nesplňovala požadované prahové hodnoty stanovené vnitrostátními právními předpisy ani právními předpisy EU o kontrole spojování. Několik členských států EU však rozhodlo o spuštění článku 22 nařízení EU o kontrole spojování podniků a postoupilo případ Evropské komisi.

Podle tohoto ustanovení mohou členské státy požádat Komisi, aby přezkoumala spojení, která nesplňují prahové hodnoty pro oznamování v EU (tzv. nizozemská klauzule). Tato klauzule byla neaktivní až do března 2021, kdy Komise změnila svou dlouhodobou politiku nepřijímání takovýchto žádostí vydáním nových pokynů k článku 22 (k dispozici zde). Komise oznámila, že nyní bude pravidelně přijímat postoupení transakcí pod prahovou hodnotou obratu, které ovlivňují obchod mezi členskými státy a hrozí, že významně ovlivní hospodářskou soutěž. Pokyny dále vysvětlují, že Komise chce zejména přezkoumávat akvizice společností, jejichž obrat (zatím) neodráží jejich skutečný nebo budoucí konkurenční potenciál, jako jsou start-upy, inovátoři nebo společnosti s přístupem k důležitým aktivům nebo kontrolou nad klíčovými vstupy a komponenty.

Záměr společnosti Illumina získat vysoce inovativní sekvenační firmu Grail pro vývoj testů na rakovinu tato kritéria jednoznačně splňuje. Zamítnutím soudní námitky Illuminy dal Tribunál najevo, že souhlasí s celkovou změnou politiky Komise přijímat tato postoupení a že následné řízení o kontrole spojování nepředstavuje porušení legitimního očekávání.

Lze očekávat, že tento případ bude mít vliv na způsob, jakým se vyjednává a posuzuje riziko (ne)schválení ze strany regulatorních orgánů při transakcích v rámci M&A, a to zejména ve vysoce inovativních odvětvích.

Více o tomto zásadním tématu se dozvíte v alertu Dentons k dispozici zde. Rozsudek Tribunálu ze dne 13. července 2022 ve věci T-227/21 Illumina v. Komise je k dispozici zde.

Evropská komise vyšetřuje společnost Vifor Pharma kvůli znevažujícím praktikám, společností pod drobnohledem kvůli zavádějícím informacím o farmaceutických výrobcích je ale více

Dne 20. června 2022 zahájila Komise šetření s cílem posoudit, zda společnost Vifor Pharma neoprávněně znevažovala výrobky společnosti Pharmacosmos, svého nejbližšího konkurenta na trhu s intravenózní léčbou železem.

Komise údajně disponuje informacemi, že vyšetřovaná společnost vedla zavádějící kampaň o bezpečnosti léčby konkurenta, která byla zaměřena především na zdravotnické pracovníky. Pokud se tyto obavy potvrdí, může společnost Vifor Pharma očekávat pokutu za zneužití dominantního postavení až do výše 10 % svého ročního obratu.

Tisková zpráva je k dispozici zde.

Řízení probíhá na pozadí jiného případu protisoutěžního znevýhodnění, a to společnostmi Roche a Novartis, který již dvakrát projednával Soudní dvůr EU. V tomto případě, který původně vyšetřoval italský úřad pro ochranu hospodářské soutěže, se společnosti Roche a Novartis spolčily s cílem odradit od užívání off-label produktu společnosti Roche ve prospěch dražšího konkurenčního výrobku uváděného na trh společností Novartis, a to prostřednictvím nepravdivého tvrzení, že užívání onoho off-label produktu může být nebezpečné.

Nejnovější rozsudek Soudního dvora EU ve věci C-261/21 Hoffman-La Roche a Novartis je k dispozici zde.

Komise uzavírá vyšetřování dohody o sdílení českých mobilních sítí přijetím závazků

Po více než sedmi letech vyšetřování Evropská komise 11. července 2022 uzavřela případ údajně protisoutěžního sdílení mobilních sítí mezi společnostmi O2, T-Mobile a CETIN přijetím rozhodnutí o závazcích.

Zatímco sdílení sítí je mezi mobilními operátory poměrně rozšířenou praxí (která sama o sobě není v rozporu se soutěžním právem), protože může snížit náklady a vést ke zlepšení kvality, v případě českých mobilních operátorů se Komise obávala, že jejich dohoda mohla omezit hospodářskou soutěž. Podle Komise mohly dohody v některých oblastech bránit technologickému rozvoji sítí, snížit motivaci operátorů k investicím a vést k výměně citlivých informací, což mohlo snížit motivaci stran si vzájemně konkurovat.

Operátoři O2, T-Mobile a CETIN navrhli soubor závazků, které mají tyto obavy rozptýlit. Operátoři mimo jiné zmodernizují vybavení mobilních sítí, aby usnadnili zavádění technologie 5G, změní finanční podmínky ve svých smlouvách, aby odstranili investiční demotivace a omezili výměnu informací na nezbytné minimum. Operátoři se rovněž zavázali, že nebudou rozšiřovat rozsah stávající dohody o sdílení sítí na Prahu a Brno, kde by měli v následujících 7-10 letech rozvíjet své sítě samostatně.

Rozhodnutím Komise se závazky stávají pro strany závaznými a jejich dodržování bude do budoucna kontrolovat nezávislý správce. Tisková zpráva Komise je k dispozici zde, konečné rozhodnutí zatím nebylo zveřejněno.

Další zprávy z EU – druhá fáze kontroly spojení v odvětví dřevovláknitých desek a dawn raidy v oděvním průmyslu

Evropská komise posunula navrhovanou akvizici společnosti Pfleiderer Polska společností Kronospan do druhé fáze hloubkové kontroly spojení. Komise se obává, že spojení by mohlo omezit hospodářskou soutěž v oblasti dodávek různých druhů dřevěných desek v Polsku a sousedních regionech (tisková zpráva zde).

17. května 2022 provedla Komise ve spolupráci s vnitrostátními orgány pro ochranu hospodářské soutěže řadu neohlášených inspekcí v podnicích módního průmyslu v několika členských státech kvůli podezření na kartel (tisková zpráva zde).

Česká republika

Výroční zpráva ÚOHS za rok 2021

ÚOHS, zveřejnil svou výroční zprávu za rok 2021 (k dispozici zde, pouze v češtině).

ÚOHS se nadále zaměřoval na vyšetřování tzv. bid riggingu (kartelových dohod při zadávání veřejných zakázek), za které uložil pokuty v souhrnné výši přes 160 milionů Kč a poprvé uložil jako trest zákaz účasti ve veřejných zakázkách. ÚOHS rovněž zdůraznil svou úspěšnost při vyhrávání soudních sporů, které se v roce 2021 týkaly důležitých otázek zákonných pravomocí úřadu. (Dvěma z těchto případů jsme se věnovali v našem posledním CLQ, které je k dispozici zde).

ÚOHS pokračuje v sérii soudních vítězství

ÚOHS zaznamenal další dvě soudní vítězství, a to ve věcech dozoru nad jednáním orgánů veřejné moci a zneužití dominantního postavení.

ÚOHS tak navázal na výborné výsledky z minulého roku, kdy neprohrál ani jeden soudní spor. Tentokrát ÚOHS obhájil svá dřívější rozhodnutí ve věci (i) aplikace § 19a zákona o ochraně hospodářské soutěže (protisoutěžní jednání orgánů veřejné moci) a (ii) zneužití dominantního postavení.

(i) 5. dubna 2022 Nejvyšší správní soud zamítl kasační stížnost města Děčín proti rozhodnutí ÚOHS z roku 2017, kterým byla městu uložena pokuta ve výši 499 tisíc Kč za porušení § 19a zákona o ochraně hospodářské soutěže. Město porušilo pravidla hospodářské soutěže tím, že přijalo místní úpravu přidělování míst, na kterých lze legálně provozovat výherní hrací přístroje, a omezilo počet výherních hracích přístrojů na jedno místo, aniž by dodrželo jakákoli objektivní, nediskriminační a v dostatečném předstihu zveřejněná kritéria.

(ii) 4. března 2022 Krajský soud v Brně zamítl odvolání Českých drah (ČD) proti rozhodnutí, kterým byla ČD uložena pokuta ve výši 274 milionů Kč. ČD se dopustily zneužití dominantního postavení v souvislosti se smlouvami na zajištění dopravní obslužnosti na trasách Plzeň-Most a Pardubice-Liberec tím, že navrhly Ministerstvu dopravy nabídku s nepřiměřeně nízkou předpokládanou výší prokazatelné ztráty. Tato zdánlivě výhodná nabídka vedla k tomu, že ČD byly na těchto linkách v letech 2005-2014 vybrány jako smluvní partner na úkor konkurentů Viamont a Conex.

Detaily výše zmíněných případů jsou uvedeny v tiskové zprávě ÚOHS zde.

ÚOHS se nadále zaměřuje na gun-jumping

ÚOHS uložil 17. května 2022 společnosti Company New a.s., která je součástí skupiny Natland, pokutu ve výši 143 tisíc Kč za realizaci transakce před tím, než byla formálně notifikována, resp. povolena.

V dubnu 2020 získala Company New 100 % akcií a hlasovacích práv ve společnosti ZOOT, a.s., on-line prodejci módy, a prostřednictvím změn v představenstvu a dozorčí radě ZOOTu nad ním vykonávala kontrolu. Formální notifikace bylo ÚOHS podána až 30. dubna 2021. Ačkoli byla akvizice nakonec schválena jako bezproblémová z hlediska hospodářské soutěže, ÚOHS přesto uložil pokutu za zjevné porušení povinnosti neuskutečňovat spojení. Pokuta však byla výrazně snížena, a to vzhledem k tomu, že Company New (i) Úřadu dobrovolně poskytla informace o transakci, (ii) v rámci řízení o narovnání přiznala porušení předpisů na ochranu hospodářské soutěže (v důsledku čehož došlo ke snížení pokuty o 20 %) a (iii) ÚOHS rovněž uplatnil absorpční zásadu (skupina Natland byla nedávno pokutována za gun-jumping v jiném, nesouvisejícím případě).

Tisková zpráva ÚOHS je k dispozici zde.

ÚOHS přijal závazky Hrušky za účelem zajištění souladu se zákonem o významné tržní síle

ÚOHS vyšetřoval řetězec prodejen potravin Hruška, který svým dodavatelům ukládal v případech potravin před koncem doby trvanlivosti povinnost akceptovat vrácení potraviny, respektive uplatnění reverzní slevy z ceny dodávky. Podle názoru ÚOHS taková praxe přenášela obchodní rizika a ztráty na dodavatele a mohla by být kvalifikována jako zneužití významné kupní síly řetězce.

Aby se řetězec vyhnul rozhodnutí o přestupku a pokutám, zavázal se vrátit 74 různým dodavatelům platby za více než 39 milionů Kč, které na základě problematických smluv dodavatelé řetězci uhradili. Řetězec se zároveň zavázal odstranit problematické klauzule ze svých smluv a informovat ÚOHS o řadě interních opatření, která zajistí, že v jeho dodavatelských smlouvách v budoucnu nebudou obsaženy klauzule porušující zákon o významné tržní síle.

Tisková zpráva ÚOHS je k dispozici zde.

ÚOHS ve dvou případech použil „soutěžní advokacie“ namísto zahájení správního řízení

Přístup ÚOHS k údajnému zneužití dominantního postavení ze strany Cinema City a k potenciálně nezákonným cenovým oznámením Českého svazu zpracovatelů masa naznačuje, že Úřad by mohl, v případech, kdy lze dosáhnout rychlé nápravy, být více otevřený řešení mimo správní řízení. To by byl vítaný trend.

Společnost Cinema City, největší provozovatel multikin v České republice, požadovala od filmových producentů poplatek 500 eur za každé kino, ve kterém byly promítány jejich filmy. Poplatek obhajovala potřebou úhrady nákladů na zlepšení digitálního vybavení kin. ÚOHS však výše uvedené jednání považoval za potenciální zneužití dominantního postavení, neboť Cinema City nedokázala uspokojivě vysvětlit, proč poplatku podléhají jen někteří producenti, zatímco jiní ne. Namísto zahájení formálního šetření však ÚOHS informoval Cinema City, že v případě rychlého a účinného odstranění nežádoucího chování bude případ považovat za uzavřený (tisková zpráva ÚOHS zde).

Český svaz zpracovatelů masa vydával prohlášení, která komentovala budoucí trendy zvyšování cen masných výrobků. ÚOHS v rámci šetření zjistil, že by se mohlo jednat o nezákonnou dohodu mezi členy svazu a vyzval svaz, aby s takovými oznámeními do budoucna přestal a přijal adekvátní opatření. Konkrétně ÚOHS požádal, aby sdružení upozornilo své členy, že oznámení o vývoji cen mohou členové činit pouze samostatně svým jménem, a nikoliv jménem sdružení, a aby rada sdružení na svých budoucích zasedáních dodržování této dohody řádně projednala. ÚOHS považoval záruky Asociace za dostatečné a upustil od zahájení správního řízení (tisková zpráva ÚOHS zde).

Z další rozhodovací praxe ÚOHS

V odvolacím řízení předseda ÚOHS potvrdil účastníkům IT kartelu souhrnnou pokutu ve výši 80 milionů Kč. Sedm firem koordinovalo a rozdělovalo nabídky do tendru „e-Governmentu“ v Olomouckém kraji v roce 2012. Jejich strategie spočívala v podání jedné nabídky, v rámci které všechny ostatní firmy vystupovaly jako subdodavatelé, a následném podání druhé „krycí“ nabídky, která měla vytvořit iluzi hospodářské soutěže (tisková zpráva ÚOHS zde).

Asociace jazykových škol dostala pokutu 9 milionů Kč za udržování cen pro další prodej (RPM). Asociace dala svým cca 40 členským školám pokyn, aby pro účely výběrových řízení na nabídky služeb jazykového vzdělávání stanovily minimální cenu za hodinu výuky. ÚOHS tak poprvé využil legislativní změnu z roku 2018, která umožňuje pokutu vypočíst na základě souhrnného obratu členů asociace. Dříve mohl být výpočet pokuty založen pouze na základě hodnoty obratu/aktiv sdružení samotného. Výsledné pokuty nicméně nebyly adekvátní. Členové sdružení nyní ručí za to, že sdružení zaplatí pokutu ve výši 9 milionů Kč, což představuje přibližně 1 % z celkového obratu všech členů sdružení, který celkem činí více než 900 milionů Kč (tisková zpráva ÚOHS k dispozici zde).

Slovensko

PMÚ zverejnil analýzu svojej činnosti za roky 2011-2021

Analýza, ktorá pozostáva z 215 strán, sa zaoberá hlavne vývojom slovenského súťažného práva a súťažnej politiky za posledných 10 rokov. Poskytuje prehľad o rôznych témach, vrátane neohlásených inšpekcií, politiky PMÚ v oblasti udeľovania pokút a programu zhovievavosti, kontroly koncentrácií alebo bid riggingu, ale aj hĺbkového presadzovania súťažného práva v konkrétnych sektoroch hospodárstva, vrátane zdravotníctva, železničnej dopravy, finančných služieb a automobilového, či potravinárskeho priemyslu.

PMÚ sa na uplynulé desaťročie pozerá ako na „turbulentnú dobu“, v ktorej sa súťažné úrady museli vysporiadať s digitalizáciou vlastného fungovania a sveta okolo nich. Aj keď sa vyhýba kritickému hodnoteniu vlastnej činnosti za dané obdobie, popis jeho aktivít môže byť užitočnou retrospektívou.

Analytická správa za roky 2011 – 2021 je k dispozícii tu.

PMÚ schválil koncentráciu podnikateľa Normbenz Slovakia a podnikateľa MOL za splnenia podmienok a povinností

Dňa 28. marca 2022 PMÚ povolil podnikateľovi MOL akvizíciu podnikateľa Normbenz SK, ktorý prevádzkuje sieť 16 čerpacích staníc pod značkou LUKOIL, no len za splnenia významných podmienok a povinností.

PMÚ sa zaoberal najmä prekrývaním sa strán v maloobchodnom predaji benzínu, nafty a LPG palív, kde MOL (cez Slovnaft) kontroluje okolo 30-40 % všetkých čerpacích staníc, a z pohľadu predaja benzínu a nafty prostredníctvom čerpacích staníc je jeho podiel cca 40-50%. To viedlo PMÚ k presvedčeniu, že pridaním 10-20 % podielu na trhu akvizíciou cieľových čerpacích staníc by transakcia vytvorila alebo posilnila dominantné postavenie podnikateľa MOL. Na druhej strane, PMÚ nenašiel významné problémy vo vertikálnej integrácií medzi podnikateľmi.

Na schválenie transakcie podnikateľ MOL ponúkol, že odpredá štyri čerpacie stanice v oblastiach, kde PMÚ identifikoval hlavné obavy: Košice, Michalovce a Prievidza, nezávislému kupujúcemu. Kupujúcim sa stala spoločnosť PKN Orlen, ktorá na Slovensku prevádzkuje 41 čerpacích staníc pod značkou Benzina. Akvizíciu aktív podnikateľa MOL na Slovensku a v Maďarsku práve v čase uzávierky tohto newslettru povolila Európska komisia.

Tieto transakcie sa uskutočňujú na pozadí širšej reštrukturalizácie priemyslu v členských štátoch EÚ, keďže ceny pohonných hmôt rastú. MOL práve získal povolenie Komisie na akvizíciu poľského prevádzkovateľa čerpacích staníc Lotos Paliwa, ale čelí určitému odporu Komisie voči akvizícii aktív konkurenta OMV v Slovinsku.

Ďalšou zo súvisiacich transakcií je aj kúpa 39 čerpacích staníc podnikateľa PKN Orlen od podnikateľa OLIVA group, ktorú PMÚ schválil začiatkom júna. Pri posudzovaní transakcie a jej potenciálnych vplyvov na súťaž PMÚ vzal do úvahy aj transakciu medzi podnikateľom MOL a podnikateľom PKN Orlen. Nakoniec ju vyhodnotil ako nie problematickú.

Rovnako sa PMÚ aktuálne zaoberá posudzovaním transakcie spočívajúcej v akvizícií aktív v podobe čerpacích staníc podnikateľov Oktan, a.s., Progress Trading, a.s., a Petroltrans, a.s. Nadobúcajúcim podnikateľom by v tomto prípade mal byť p. Dalibor Janega (DALITRANS, s.r.o.).

Tlačová správa PMÚ o prípade MOL/Normbenz je tu.

PMÚ penalizuje niekoľko prípadov neposkytnutia správnych informácií

Rozhodnutiami zo 7. mája 2022 odvolací orgán PMÚ zmenil tri prvostupňové rozhodnutia o sankcionovaní podnikateľa T.E.O., spol. s.r.o. v likvidácii, za nesplnenie zákonnej informačnej povinnosti. Vo veci neposkytnutia informácií požadovaných PMÚ od spoločnosti a poskytnutia neúplných informácií boli vydané dve rozhodnutia o pokute. V treťom prípade PMÚ zistil, že podnikateľ mal z vlastnej iniciatívy nahlásiť svoj vstup do likvidácie ako skutočnosť relevantnú pre prebiehajúce konanie, avšak tak neurobil. Odvolacia orgán však mierne znížil pokuty, pretože PMÚ nesprávne identifikoval priťažujúce okolnosti. Celková výška pokút bola 15 tisíc eur. Tlačová správa PMÚ je tu.

V ďalšom prípade PMÚ uložil zatiaľ neznámemu podnikateľovi vyše 14-tisícovú pokutu za porušenie povinnosti predložiť úradu v určenej lehote podklady a informácie. Rozhodnutie zatiaľ nie je právoplatné, tlačová správa PMÚ je tu.

PMÚ neohlásene šetril vo firme pôsobiacej v robotickom priemysle a vykonáva ďalšie vyšetrovania s cieľom riešiť praktiky bid riggingu

PMÚ vykonal dňa 6. apríla 2022 neohlásenú inšpekciu v podnikateľských priestoroch podnikateľa pôsobiaceho v sektore predaja a opravy robotizovaných pracovísk. Dôvodom pre vykonanie inšpekcie bolo podozrenie, že medzi podnikateľom a jeho priamymi konkurentmi malo dôjsť k uzavretiu dohody obmedzujúcej súťaž týkajúcej sa predkladania ponúk vo verejnom obstarávaní. Tlačová správa PMÚ je k dispozícii tu.

V ďalšom prípade boja proti bid riggingu začal PMÚ z vlastného podnetu správne konanie vo veci možnej dohody obmedzujúcej súťaž týkajúcej sa viacerých verejných obstarávaní na východnom Slovensku. Zo zistených informácií vyplýva, že traja uchádzači koordinovali svoj postup s cieľom zabezpečiť výhru pre vopred dohodnutého uchádzača. Tlačová správa PMÚ je tu.

Ďalšia prax PMÚ v oblasti kontroly koncentrácií ukazuje podrobné skúmanie potenciálne problematických transakcií

PMÚ musel riešiť niekoľko zložitých prípadov kontroly koncentrácií, ktoré sa napokon podarilo objasniť až po bližšom preskúmaní.

Dňa 30. marca 2022 PMÚ schválil získanie kontroly podnikateľa NN Group N.V. nad podnikateľom Finportal, a.s., spoločnosťou zo skupiny Arca Capital. Zatiaľ čo medzi stranami nedošlo k žiadnemu horizontálnemu prekrytiu, PMÚ musel hlboko preniknúť do určitých vertikálnych prepojení medzi obchodovaním s finančnými službami podnikateľa NN a finančnými sprostredkovateľskými činnosťami podnikateľa Finportal. PMÚ sa zameral najmä na to, či kombinácia služieb doplnkového dôchodkového sporenia podnikateľa NN môže viesť k obmedzeniu zákazníka alebo vylúčenia vstupu na trh v súvislosti s aktivitou podnikateľa Finportal spočívajúcou v sprostredkovaní služieb doplnkového dôchodkového sporenia zákazníkom. PMÚ sa však domnieval, že na trhu pôsobia ďalší významní konkurenti podnikateľa Finportal a že spoločnosti poskytujúce doplnkové dôchodkové sporenie využívajú na predaj svojich produktov viacero predajných kanálov. V súlade s tým PMÚ dospel k záveru, že strany nebudú motivované obmedzovať prístup k dodávateľom alebo spotrebiteľom po dokončení koncentrácie. Tlačová správa PMÚ je k dispozícii tu.

Dňa 27. mája 2022 PMÚ schválil kúpu podnikateľa S IMMO AG podnikateľom CPI PROPERTY GROUP S.A. Medzinárodná skupina CPI vlastní a prevádzkuje portfólio nehnuteľností vrátane kancelárskych, maloobchodných a rezidenčných priestorov, ako aj investičných a rozvojových pozemkov. Na Slovensku pôsobí S IMMO v oblasti prenájmu kancelárskych a obchodných priestorov (v Trenčíne a Prievidzi) a prevádzkovania hotelov a rezortov.

Zaujímavé v prvom rade je, že koncentrácia nasledovala po predchádzajúcom získaní výlučnej kontroly podnikateľa CPI nad podnikateľom IMMOFINANZ AG, ktorý vlastnil podiel 26,49 % v S IMMO (o tejto transakcii informoval náš CLQ tu). Pretože CPI už vlastnil svoj vlastný 16,06 % podiel v S IMMO, kombinovaný menšinový podiel (42,55 %) viedol CPI k získaniu rozhodujúceho vplyvu nad S IMMO, akonáhle sa odstránil strop na hlasovacích právach akcionárov vo výške 15 % zakotvený v stanovách spoločnosti. PMÚ sa zameral na účasť akcionárov na stretnutiach za posledné tri roky a na spôsob, akým S IMMO prijímal strategické rozhodnutia, a dospel k záveru, že menšinový podiel bol dostatočný na to, aby viedol k výlučnej kontrole zo strany CPI.

PMÚ ďalej definoval relevantný geografický trh úzko, a to ako oblasť daného mesta. V prípade trhu prenájmu kancelárskych priestorov PMÚ posudzoval postavenie účastníkov v Bratislave a v prípade prenájmu obchodných priestorov v Bratislave, Prievidzi a Trenčíne. Ani na takýchto úzko definovaných trhoch však PMU nedospel k záveru, že koncentrácia predstavuje hrozbu pre efektívnu hospodársku súťaž. Tlačová správa PMU je tu.

O dalších novinkách Vás budeme pravidelně informovat prostřednictvím newsletterů nebo sociální sítě LinkedIn.

Newsletter ke stažení zde