• Česká republika doposud nepřijala zákon, kterým by došlo k implementaci evropské směrnice o whistleblowingu. Ta však ukládá obchodním korporacím i veřejným subjektům nové povinnosti, např.  povinnost zřídit určité kanály pro oznamování případů porušování právních předpisů a povinnost zajistit dostatečnou ochranu oznamovatelů.

• Evropská směrnice o whistleblowingu se však v důsledku neimplementace do českého právního řádu stala od 18. prosince 2021 přímo účinnou vůči veřejným subjektům.

• Návrh zákona o ochraně oznamovatelů byl sice v minulém roce přijat, doposud však nebyl schválen a je možné, že jeho znění bude pozměněno, a to včetně stanovených lhůt pro splnění uvedených povinností: povinnost ochrany oznamovatelů, povinnost zabránit odvetnému opatření, povinnost určit tzv. příslušou osobu a povinnost zavést vnitřní oznamovací systém.

• Návrh zákona o ochraně oznamovatelů také upravuje sankce, které mohou být za porušení výše uvedených povinností uloženy. Například za přestupek odvetného opatření (resp. nezabránění, aby bylo odvetné opatření v souvislosti s oznámením uloženo) může být společnosti udělena pokuta až do výše 1.000.000 Kč nebo 5 % z čistého obratu dosaženého za poslední ukončené účetní období.

• Důležité je počítat s tím, že tzv. skupinové oznamovací systémy v rámci podnikatelského seskupení nepostačí.
  

Celý newsletter je k dispozici zde.